Návštěva Moravy listopad 2021
Visit of Moravia Nov 2021
Po dvou letech jsem byl opět v termínu 14. až 18. 11. 2021 na návštěvě u Toma Grima. Zbaběle jsem si vypůjčil jeho článek na Facebooku o mé návštěvě. V upravené formě ho zde dávám na moje osobní birderské stránky, včetně jeho fotografií. Neděle 14. 11. a čtvrtek 18. 11. sloužily k přesunu na Moravu resp. zpět vlaky Českých drah.
Pondělí 15. 11.: S Pavlem Kunetkem jedeme na jih. Na Starém rybníku u Pohořelic máme sraz s Pavlem Ondrou a Jindřichem Mikešem. Rybník se právě loví, Pavel nám dělá okružní prohlídku rybářského areálu. Kromě páru ostralek štíhlých a husí zde nebylo nic extra. Na Vrkoči stejná bída – luňák červený je slabá náplast. V drnholeckých „husích polích“ sice nejsou husy, ale velkou radost všem udělal dřemlík tundrový: opakované přelety a odsedávky, úspěšný lov, cupování jikavce – takhle luxusně jsem si dřemlíka nevychutnal ani ve Skandinávii. Nádavkem pár motáků pilichů. U letos úžasného vtoku Dyje do VDNM tentokrát ani jeden kormorán malý – ten byl až na střední nádrži. Přesun na dolní nádrži rozšiřuje náš seznam díky jestřábovi lesnímu. Za šera ještě slídíme po rarohovi šakvicko-silském, ale nic; Pavel Kunetek si ale připisuje do life-listu strakapouda jižního (takže popis, kde ho najde tutově v Olomouci, ztrácí význam) a vysypává nás v Přerově – další díl našeho oblíbeného cyklu restaurace U Labutě a kuřecí křidélka resp. koleno.
Úterý 16. 11.: S Tomem se kutálíme z Věrovan za zvuků konopek žlutozobých a sněhulí (playback). První zářez máme hned u autobusové zastávky: koukáme na krásně zlatitý modřín, Tom povídá „Křivka bělokřídlá…“ a já plynně navazuji „…2 ex.“ 
Smích nás přešel po třech vteřinách, když nám do zorného pole dalekohledů Meopta vletělo hejno 13 ex. kulíka zlatého! (o hodinu později letí další hejno, rovných 40 kousků). Na poli je vše kromě cílových druhů (viz 1. věta, tedy 3 krahujci, samice pilicha. Na Hradeckém žrací kakofonická megaorgie, skoro 8000 racků! Po 80 minutách zírání do hejna vidíme trojitě. Já zmiňuji, že nám utekl racek malý (viděný tu Honzou Vidlařem). Tom namítá „Tady už nic nevykoukáme, balíme to“ – a sotva to dořekne, doslova nás praští do očí jiný racek, který nás míjí na sotva 10 metrů – racek malý! Zjevně rychle přepeřující kus – Vidlař měl předevčírem juvenila, tohle je adult. V tovačovské aleji nacházíme 2 strakapoudy prostřední, což je přijatelný předkrm před skvělým požerem v hospodě U tří králů. Na Anínském = Donbasu = Dombasu pusto jako vždy, jen jeden morčák prostřední. Večer bujará pitka co to kecáme, pracovní schůzka s Martinem Vavříkem, Honzou Vidlařem, Lenkou Harmáčkovou a Terezou Hladkou v pivních lázních Svatováclavského pivovaru v Olomouci.
Smích nás přešel po třech vteřinách, když nám do zorného pole dalekohledů Meopta vletělo hejno 13 ex. kulíka zlatého! (o hodinu později letí další hejno, rovných 40 kousků). Na poli je vše kromě cílových druhů (viz 1. věta, tedy 3 krahujci, samice pilicha. Na Hradeckém žrací kakofonická megaorgie, skoro 8000 racků! Po 80 minutách zírání do hejna vidíme trojitě. Já zmiňuji, že nám utekl racek malý (viděný tu Honzou Vidlařem). Tom namítá „Tady už nic nevykoukáme, balíme to“ – a sotva to dořekne, doslova nás praští do očí jiný racek, který nás míjí na sotva 10 metrů – racek malý! Zjevně rychle přepeřující kus – Vidlař měl předevčírem juvenila, tohle je adult. V tovačovské aleji nacházíme 2 strakapoudy prostřední, což je přijatelný předkrm před skvělým požerem v hospodě U tří králů. Na Anínském = Donbasu = Dombasu pusto jako vždy, jen jeden morčák prostřední. Večer bujará pitka co to kecáme, pracovní schůzka s Martinem Vavříkem, Honzou Vidlařem, Lenkou Harmáčkovou a Terezou Hladkou v pivních lázních Svatováclavského pivovaru v Olomouci.
Středa 17. 11.: Skorce na Bystřičce v Hlubočkách viděl Tom letos jen dvakrát; sotva mi to řekl, koukáme na skorce vodního přímo pod mostkem, kterým za rok projde Tom aspoň 100krát – ! „Doufám, že dneska to nebude taková túra jako včera,“ přimlouvám se za míň kilometrů – což byla chyba. Tom mne posílá s Terezou Hladkou kratší cestou přímo na Moravičanské jezero a sám se jde podívat na Mohelnický bagr, co kdyby tam konečně něco bylo? Přes pole se Tomovi blíží hejnečko patera pěnkavovitých ptáků - konopky žlutozobé krouží na nějakých 10–20 m a volají zobák nezobák. Mně tento druh v českém birdlistu chybí a zůstává u toho i po této návštěvě. Bohužel. Na Moravičanském jezeře se k nám přidává Jiří Körner (společně pak hledáme slučky, sice marně, ale máme zas výborný pokec, včetně Jiřího skvělém letošním nálezu - hnízdění konipasů citrónových), potěšila nás mladá potáplice malá, potáplice severní a dvě potápky rudokrké.
Pěknou tečkou našeho společného pobytu je Top druh týdne: PEKING DUCK v čínské restauraci u nádraží v Olomouci. V Jihomoravském kraji jsem pozoroval celkem 64 druhů, v Olomouckém kraji dokonce 67 druhů.
Photogallery
